Kniha o nejstarších mostech představuje také ronovský

Zobrazeno 22. 11. 2026


Pražské nakladatelství PLOT v uplynulých dnech vydalo knihu Kouzlo starých mostů v Čechách a na Moravě.

Magdalena Wagnerová v ní představuje třiačtyřicet mostů, počínaje pražskými - Karlovým a Légií, konče Svatojánským v Litovli a kamenným v Budišově nad Budišovkou.

Dvousetstránková publikace je bohatě ilustrována, máme před sebou zajímavou encyklopedii našich nejstarších viaduktů.

V knize je silně zastoupena Vysočina a konkrétně Havlíčkobrodsko. Autorka krok za krokem prošla čtyřmi vysočinskými mosty - barokním mostem zvaném U osmi nezaměstnaných ve Ždáru nad Sázavou (u zámku Kinských), kamennými mosty v Ronově nad Sázavou a u Lutriána (mezi Věžnicí a Šlapanovem) a také přes Dolní most v Brtnici u Jihlavy.

Náš ronovský most Wagnerová řadí k deseti nejstarším dochovaným mostům, Sázavu překlenul na přelomu 15. a 16. století. Popisuje jeho havárii v roce 2012 a jeho následnou rekonstrukci za 2,5 mil. korun. Uvádí, že most byl dodatečně omítnut na základě obrazu Antonína Chittusssiho.

Umělá inteligence toto tvrzení zpochybňuje: „Souvislost se Sázavou se objevuje hlavně v místním vyprávění kolem mostu v Ronově nad Sázavou, jmenovec jeho rodného, (rozuměj Chittusssiho - pozn. IH) Ronova nad Doubravou, u něhož se traduje, že jeho bílou omítku mohla inspirovat Chittusssiho malba, jde ale spíše o místní domněnku, než o prokazatelné autorství konkrétního obrazu Sázavy“. Wagnerová však končí slovy: „Díky tomu se tato stavba dočkala i po tolika letech původní omítky a my můžeme jen doufat, že nešlo o pouhý umělecký rozmar a nespoutanou fantazii pana Chittussiho“.

Autorka se rovněž mýlí v představě, že Žižka Přibyslav po jejím půlročním obléhání mohl dobýt bojovým překročením ronovského mostu. Žižka na město dotíral nikoli z východního (ronovského) předpolí. Jeho vozová hradba byla rozložena na západní periférii Přibyslavi, ve vsi dnes zvané Žižkovo Pole. Z pohledu toho, že husité k Přibyslavi dorazili z Čech od Německého (Havlíčkova Brodu) a nikoli z Moravy, je velmi málo pravděpodobné, že Žižkův kůň s vojevůdcem v sedle na ronovský most vůbec kdy vkročil.

Čtenář také těžko pochopí, jakou souvislost Magdalena Wagnerová našla mezi ronovským mostem a údajným Žižkovým posledním přáním, „aby jeho kůži stáhli a napnuli na buben“. To je zcela od věci, pouhé natahování textu.

 

Text a foto: Ivo Havlík