Naše město

Historie a současnost Přibyslavi

Historické zobrazení města

V polovině 13. století byla Přibyslavi udělena českým králem Václavem I. soudní pravomoc 1. stupně (horní   právo) k   rozhodování méně závažných sporů mezi vlastníky důlních poli, hutníky a kovkopy, kteří dobývali v   okolí města galenit s   významným procentem stříbra. Takto získalo zdejší osídlení, které do té doby mělo   charakter zemědělského, řemeslnického   a  obchodního střediska pod místním hradem, městská práva. V době   husitských válek (1420 - 1434) i v letech následujících   byla těžba stříbra utlumena a později na dlouhé desítky l   let zcela přerušena. Pokusy o její obnovení v 16. - I8. století i   později   nevedly k očekávaným výsledkům.                                

Jezdecká socha Jana Žižky

Dne 11. října 1424 zemřel poblíž  Přibyslavi, u vesnice Schönfeld (dnes Žižkovo Pole), Jan Žižka z Trocnova, který v té době   táhl v čele   svých vojsk proti katolické šlechtě na Moravu. Jeho bojovníci bezprostředně po smrti své ho vojevůdce dobyli přibyslavský hrad a město. Od té doby až do tragické bitvy u Lipan (30. května 1434)   byla  Přibyslav v držení husitů, kteří si z ni učinili vojenskou základnu pro své výpady proti nepřátelům na Moravě i jinde.   Přibyslav byla   několikrát těžce postižena nejen válkami, nýbrž také častými požáry, které zničily nemálo historicky cenných     objektů.

 

V roce 1767 shořelo téměř celé město včetně věže, fary, školy, špitálu i střechy kostela. Nedotčeno zůstalo jen několik měšťanských domů na horní straně náměstí a 13 vzdálenějších domů na přibyslavském předměstí. o zániku těžby stříbra v okolí města patřilo k základním zdrojům obživy zdejšího obyvatelstva především zemědělství, domácké tkaní lněného plátna, provozován řemesel a obchodu.

Drobné provozovny živnostenského charakteru, vznikající ve druhé polovině 19, století, byly vesměs orientovány na zpracování zemědělských produktů, zvláště brambor, později i mléka a na výrobu zemědělských strojů a nářadí.V této době dochází také k rozvoji menších průmyslových podniků - 1854 - TOVÁRNA NA LIKÉRY A OCET - ADOLF BOHM, 1862 - ZEMĚDĚLSKÉ STROJE - POHOŘELÝ - dnes ACO k.s., 1863 - TKALCOVNA ČERNÝ A PŮŽA, 1912 - AMYLON a.s., 1922 - SATIVA Keřkov,1923 - MLÉKAŘSKÉ A PASTEVNÍ DRUŽSTVO - Savencia Diary and Formage


LISTINA SMILA Z LICHTENBURKU Z 5. LISTOPADU 1257 - první písemná zmínka o Přibyslavi

Překlad listiny Smila z Lichtenburku z 5. listopadu 1257

 „Všem v Kristu věrným, jak budoucím tak přítomným Smil z Lichtenburka, přítomnou listinu, navždy platnou. Pokud žije písmo, žije i skutek písmu svěřený, zapomenutí nebere život činu, jehož paměť přítomné písmo znovu uvádí v život.

Proto chceme, aby bylo známo všem, kdož budou přehlížeti text přítomného listu, že my mezi všemi stupni řádů, cisterciácký řád zvláštním ohledem přízně provázejíce pro čiré a ustavičné rozjímání církevních hodinek i pro opravdovou řádu toho kázeň, i pro uctivost k činům lásky, totiž pohostinství, obzvláště i pravého soucitu s bližním, kteréž v témž řádu od jeho založení Otci, neustávají.

Majíce též na zřeteli, že jest radno a prozřetelno v tomto pomíjejícím životě, toliko pokání vyhraženému, o život budoucí pečovati, desátek ze všech dávek a důchodů, který my přijímáme, nebo by dědicové naši na budoucno přijali, ze stříbrných dolů v Brodě, Bělé, šlapanově a Přibyslavi, ano také kdekoliv dolování bude na všech částech našeho dědictví se souhlasem našeho syna Jindřicha a bratra našeho Častolova, řádu svrchu řečenému v almužnu udělujeme, určujíce třetinu téhož desátku konventu a bratřím ze Sedlce, třetinu v Hradišti a zbývající třetinu ve Žďáru, aby ji z ruky naší, pokud živi budeme a z rukou dědiců našich, až dluh těla našeho splatíme, každoročně přijímali.

Doufáme zajisté, že jejich osvedčená zbožnost s Bohu milou bedlivostí na modlitbách nejenom nám, nýbrž také předkům i nástupcům našim, má býti spasitelnou přímluvou k dosažení odpuštění poklesků.

Aby však o tomto darování svrchu řečeným konventům nemohla vzniknout v budoucnosti nejasnost nebo něčí pochybnost, tuto listinu jsme vyhotoviti dali, stvrzenou záštitou pečetě naší.

Svědky této věci jsou kaplani naši Jindřich, Jakub a Valentýn, Bohuslav rytíř z Chuchel, Jiřík z Jeníkova, Petr z Krchleb, Zachariáš z Kounic, Massuna z Ústí, Vavřinec z Ledečka, Zvěst z Dědic, Bohuslav z Bojman, Zulezlaus z Bojman, Beneda z Markvartic, Petr z Ostrova, Hous z Licoměřic, Radosta z Turkovic, Havel z Lipoltic, Martkvar z Klešic, Lutherus ze Suchdola, a mnozí další.

Dáno v Sedlci od Vtělení Páně 1257 pátého dne vstupujícího měsíce listopadu.“

 Zeměpisná poloha

Město se nachází v nadmořské výšce 520 m, 49º35´ severní šířky a 15º46´ západní délky, na rozhraní Havlíčkobrodské pahorkatiny a Žďárských vrchů.

 Statut města - historie

Město vzniklo na přelomu 12. a 13. století – přesné datum není známo. První dochovaná písemná zmínka o městě pochází až z roku 1257. Město zajišťovalo ochranu spojovací cesty mezi stezkou Libickou a Haberskou. Po objevení stříbra a železa se začala rozvíjet řemeslná výroba a obchod. Možnost práce a výdělku sem přilákaly nové osadníky. Král Václav I. udělil městu soudní pravomoc 1. stupně (horní právo) a další privilegia, která si město uchovalo i do pozdějších let.

Znak města 

znak městaZnak je rozdělen na tři části. V horní, červené – dva zkřížené vinařské nože s knížecí korunou (znak Dietrichsteinů), v dolní části – ve zlatém poli, dvě zkřížené ostrve (znak pánů z Ronova), nejstarší část městského znaku. Poslední pole – modré, na němž jsou vyobrazeny tři modrostříbrné ryby s červenými ploutvemi (erb Žejdliců). 

 Počet obyvatel

Samotné město má v současné době asi 2900 obyvatel. S okolními místní částmi - Česká Jablonná, Dolní Jablonná, Dvorek, Uhry, Utín, Hesov, Keřkov, Dobrá, Poříčí, Ronov nad Sázavou, Hřiště  čítá kolem 4 000 obyvatel.

Samosprává a státní správa

Město spadá do územního působení Kraje Vysočina s krajským městem Jihlava. Sídlí zde městský úřad, který zajišťuje výkon samosprávy patnáctičlenného zastupitelstva v čele se  starostou, a přenesený výkon státní správy v dalších okolních obcích.

Významné firmy
  • Savencia Fromage & Dairy Czech Republic, a.s.– výroba plísňových sýrů Hermelín, známých Pribináčků a dalších mléčných specialit
  • AMYLON a. s., škrobárna v Ronově nad S. – zpracování škrobu, výroba pudingů, polotovarů z bramborového škrobu
  • ACO stavební prvky k. s. – výroba plastových oken, odvodňovacích žlábků, produkty z betonu a nerezu
  • NEUFE spol s.r.o. - kovovýroba
  • SC spol. s.r.o. - komplexní servis pro strojírenství

Postranní menu