Portál PROPAMATKY.CZ vydal 24. října 2026 zprávu s titulkem „Obnovená přibyslavská boží muka slaví regionální úspěch“.
Redaktor Kryštof Havlice píše: „Loni byla dokončena obnova barokních památkově chráněných božích muk v Havlíčkově ulici, která se zejména kvůli vzlínající vlhkosti nacházela v neutěšeném technickém stavu. Akce se stala regionálním vítězem soutěže Památka roku 2025 v kategorii Malé rekonstrukce.
Drobný sakrální objekt poznamenaný vzlínající vlhkostí v kombinaci s nevhodnými cementovými omítkami, které byly provedeny během poslední rekonstrukce asi před 30–40 lety, se dočkal citlivé obnovy. Ta zahrnovala především odstranění cementových povrchů a přespárování kamenného zdiva. Došlo také k očištění prejzového krytí nebo opravě dřevěných rámů chránících malby světců v nikách.
Výrazně situovaná barokní zděná boží muka čtvercového půdorysu upomínají na historickou událost sedmileté války (1756–1763) a s ní spojené úmrtí vojáků v místní vojenské nemocnici. Mají charakteristicky mohutný hranolový dřík členěný pravoúhlými rámy, který přechází v masivní čtyřbokou kaplici prolomenou na všech stranách pravoúhlými nikami s malbami světců sv. Floriána, sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a sv. Vojtěcha. Niky jsou zasklené v dřevěných rámech. Kaplice je završena římsou s bohatou profilací nesoucí jehlancovou střechu krytou keramickými prejzy. Vrchol střechy tvoří kovaný dvouramenný kříž. Na straně s obrazem sv. Jana Nepomuckého je umístěna plechová tabule s textem: „SPOLEČNÝ HROB VOJÍNŮ/ z VÁLKY SEDMILETÉ/ r. 1756–1763/ zemřelých ve vojenské nemocnici/ v PŘIBYSLAVI.“
Podle Kroniky přibyslavské z roku 1914 od Františka Půži byla boží muka vysvěcena roku 1774. Malby světců pochází zřejmě od místního truhláře Františka Pometla z roku 1969 nebo 1970.
Celkové náklady obnovy představovaly částku přes 419 tisíc korun, dotace od Kraje Vysočina činila téměř 182 tisíc korun. Památka je na veřejném prostranství volně přístupná návštěvníkům města.“
Redakce portálu PROPAMÁTKY vydává stejnojmenný tištěný čtvrtletník, který v průběhu roku představuje zajímavé rozhovory, inspirativní rekonstrukce památek stejně jako aktuality z oboru.
Připomeňme, že Sedmiletá válka (1756–1763) byl celosvětový ozbrojený konflikt, který zasáhl Evropu, Severní Ameriku, Asii i Afriku.
Nakladatelství EPOCHA vloni vydalo sedmisestránkovou knihu Luboše Taraby Příliš mnoho nepřátel - Sedmiletá válka v Evropě 1756-1763. Autor v ní dokládá, žešlo o rozsáhlý konflikt, v němž se bojovalo na moři u pobřeží Francie, ale i v Karibiku, velké polní bitvy zjizvily evropskou krajinu od Holandska přes české země až po Pobaltí a boje výrazně zasáhly americký kontinent či země orientu.
Třebaže nás od tohoto zápolení, které Winston Churchill označil za první skutečně světovou válku, dělí přes dvě a půl století, jeho důsledky jsou stále živé – vedlo k novému dělení vlivu ve světě, vzniku Spojených států amerických, francouzské revoluci, rozvoji občanské společnosti i setrvalé snaze ruského impéria o prosazení svého vlivu ve východní a střední Evropě.
Pro české země měly boje sedmileté války drastické důsledky, ostatně první střety se odehrály právě na českém území. Zatímco bitva u Prahy se stala nejkrvavějším střetem této války, ta u Kolína přinesla první porážku pruského krále Friedricha II. Velikého.
Bitvy však představují jen jednu z tváří tohoto klání o moře, kolonie a vliv v Evropě, tou druhou je jeho diplomatická podoba.
Připravil: Ivo Havlík
Foto: Ivo Havlík
