Na Tři krále byl v Pardubicích pohřben nekorunovaný král českých kolotočářů Josef Spilka, který zesnul v nedožitých 86 letech již 18. prosince 2025.
Byl neodmyslitelně spjat s tradičními poutěmi v Přibyslavi, naposledy na ni přijel vloni.
Byl veteránem rodu Spilků, který si po generace předával vše co potřebuje řemeslo provozovatelů zábavních parků, lidově řečeno kolotočářů. Předky měl mezi potulnými loutkáři, komedianty a provozovali lunaparků.
Letos už nepřijede a na Bechyňově náměstí se s nikým osobně nepozdraví. Avšak svobodné řemeslo tzv. světských jeho dynastie ponese dál, protože toto sezónní „povolání“ se dědí a po nestorovi zůstává manželka, dva synové, dcera, devět vnoučat a stejný počet pravnoučat. Tak zvaní světští.
Výraz „světský“ označuje cosi pozemského, v protikladu k posvátnému, sakrálnímu, církevnímu. V užším slova smyslu označuje někoho, kdo zůstává před chrámem, aniž by do něho vstoupil. Širším významem tohoto slova pak rozumíme věci všední, které jsou opakem věcí posvátných.
České poutě literárně proslavil národní umělec František Hrubín. V roce 1961 z podnětu Ludvíka Aškenázyho a Zdeňka Seydla složil lyricko-epickou báseň Romance pro křídlovku. Děj umístil do Posázaví. O pět let později Otakar Vávra natočil stejnojmenný film, do hlavní role obsadil Jaromíra Hanzlíka. Jak mně přiznal Josef Spilka, báseň nečetl, ale film viděl několikrát.
Hrubín píše:
Ještě včera, deset dní po velké pouti,
stál kolotoč na netvořském náměstí,
Terina vybírala peníze, lesklé
řetízky spoutávaly závrať, jež se z nich
pokaždé na pár minut divoce vysmekla.
A ještě včera stála na náměstí
střelnice. U ní nabíjel pušky Viktor.
Všechno to bylo okoukané, než
Terina stiskla páčku na aristonu,
než Viktor vyndal zpod pultu křídlovku,
než hodil na pult dvě plné hrsti broků:
„Nabíjejte si sami!“ Pokryl ariston
hřebčími zvuky, nechal si pod kůží
hubených tváří běhat kuličku vzduchu
a na křídlovce vynesl vysoko
Herkulovy lázně, prohnal je povětřím
až na kostel, všelijak je zpřevracel,
nakonec srazil do husí travičky
a nechal u hvězd zatřepat se sólo.
Nikdo se už nedoví, zda mladý Josef Spilka u řetízkového kolotoče někde v Posázaví potkal mladičkou Terinu. Ale křídlovka na jeho pohřbu hrála.
Text a foto: Ivo Havlík