Česká společnost ornitologická (ČSO) 3. února vyhlásila ptákem roku 2026 pěnici černohlavou. Na pomyslném trůnu střídá konipasa horského. Právě pěnici černohlavou má ČSO ve svém logu – udělením čestného titulu tak chtějí ornitologové upozornit na sté výročí organizace, která se od svého vzniku v roce 1926 nepřetržitě věnuje ochraně ptáků, jejich výzkumu i popularizaci ornitologie. Latinské rodové jméno pěnic, Sylvia, nese i název odborného časopisu ČSO, který vychází již od roku 1936. Pěnice černohlavá, lidově zvaná černohlávek, svým flétnovým zpěvem každé jaro oživuje naše lesy i zahrady. Pro svůj libozvučný zpěv získal ostatně celý rod pěnic své jméno. Druhový název černohlavá pak odkazuje k černé čepičce samce, zatímco samice má temeno hlavy rezavě hnědé. Původně lesní druh se dokázal přizpůsobit změnám prostředí způsobeným lidskou činností, a dnes se s ním běžně setkáváme i v městských parcích a zahradách. Přestože patří mezi hojné druhy, čelí pěnice černohlavá řadě hrozeb, včetně přetrvávajícího nelegálního lovu ve Středomoří.
Pěnice u nás tráví zhruba půl roku – přilétá na konci března a v září většina populace míří do zimovišť ve Středomoří. „Někteří jedinci se pokoušejí ojediněle přezimovat i ve střední Evropě. Známým zimovištěm se stal zámecký park v Lednici na Břeclavsku, kde ornitologové od 60. let každoročně hlásí pozorování několika zimujících jedinců. S čím dál teplejšími zimami je pravděpodobné, že u nás budeme vídat pěnice v zimě častěji,“ zmiňuje Alena Klvaňová. Pěnice se živí hmyzem, bobulemi a dalšími plody. V našich podmínkách to jsou plody dřínu, střemchy, bezu, tisu a různé druhy ovoce, např. rybíz. Na zimoviště odlétají koncem září. Část populace původně zimující ve Středomoří si našla nové zimoviště ve Velké Británii, kde pěnice využívají také potravu z krmítek. „Vloni se u nás na zahradě v Dobré pěnice objevily,“ říká Zdeněk Rosecký, který je dokázal i vyfotografovat.
Připravil: Ivo Havlík, foto: Zdeněk Rosecký
