Do přibližně stoleté historie fotbalové klubu SK Přibyslav bude výrazně zapsáno sobotní datum 7. června 2025.
V odpoledni před Medardem a jeho příslovečnou šest neděl trvající kápí se na starém sokolském hřišti naposledy hrálo mistrovské utkání v kopané. Z nemalých prostředků městské samosprávy bude vybudováno nové hřiště a nová tribuna s důstojnými šatnami, hygienickým sociálním zázemím a útulnou hospůdkou.
Při nostalgické rozlučce domácí SK Přibyslav hostila Sokol Rozsochatec, hráči a diváci zápas prožívali jako ve známém verši Vítězslava Nezvala Sbohem a šáteček:
Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali
bylo to překrásné a bylo toho dost
Prologem byla společná fotografie před ještě prázdnou tribunou, která se o pár minut později naposledy naplnila, ale půjde k zemi. Před objektiv fotoaparátu kronikáře města se postavili vedoucí mužstva František Prchal, Lukáš Pazderka (1), Petr Pelikán (4), Jan Prchal (9), Adam Vostál (13), Pavel Škacha (10), Jakub Sibera (17), Jakub Bačkovský (3), Šimon Štohanzl (12), Marek Mach (99), Martin Ceral (6), Ladislav Vykoukal (11), Michal Votava (5), Stanislav Pochop (8), Marek Mach (99), Martin Ondra (2), Radek Imramovský (14), Daniel Wasserbauer (7), Adam Kasal (15).
Než rozhodčí ve složení Jiří Šlejtr, Daniel Hanzl a Josef Bouda dali pokyn ke hře, přišlo ještě na řadu rozloučení s trojici hráčů, kteří v přibyslavských dresech začínali jako malí kluci, vyrostli v nich a město reprezentovali dlouhé sezóny, tak dlouhé, že prý už na nový pažit nevběhnou. Z rukou předsedy klubu Ivo Macha a Martina Strašila převzali památkové dresy s vlastními čísly a přezdívkami - Ladislav Vykoukal (Kalda 11), Michal Votava (Voty 5) a Pavel Škacha (Škachy 10). V hledišti měli své ženy a děti a když nejstarší z trojice - bývalý kapitán mužstva Ladislav Vykoukal - se počátkem druhé půle nechal vystřídat, na pomezí hřiště ho s polibkem čekala krásná manželka a dcery.
Scénář historického utkání by sebelepší dramaturg nevymyslel. První gól padl do sítě hostů teprve v 85. minutě, byl to soupeřův vlastenec a diváci jásali, že poslední zápas na starém hřišti bude vítězný. Opak byl pravdou! Našim „katem“ se stal rozsochatecký Martin Venc, minutu před koncem proměnil penaltu a když alespoň k zasloužené plichtě scházelo už jen pár vteřin, přidal vítěznou branku. Zápas proto skončil přibyslavskou prohrou 1:2 (0:0).
K fotbalu patří pivo a párek, uzeninu tentokrát nahradilo grilované prase, nechybělo perlivé víno a sladké zákusky. Připíjelo se na zdar rekonstrukce stadionu a také na nejmladšího potomka hráčské sestavy SK Přibyslav. Je jím Marek Vostál, druhý syn našeho kanonýra a člena zastupitelstva města Adama Vostála se narodil o pouhý týden dříve, symbolicky na Den dětí, 1. června 2025.
Stadion měl pevný zasedací pořádek jako v parlamentu a dokonce sektory VIP. Loučení se proto patřičně protáhlo. O „předplacené“ místo jednou provždy přijdou rodiny Imramovských, Svobodových z Hřiště, Holubových, Kasalových, manželů Bělouškových z Keřkova, vlastní místo už nebude mít Roman Hájek z Dobré, jmenovci Stehnovi, Miroslav, alias Bubla, a Petr, alias Vajíčko.
Dvě příští sezóny 2025/26 a 2026/27 fotbalisty SK Přibyslav doma neuvidíme. Snaha hrát v Pohledu, kam jezdí vlak, nevyšla. Domácí půdou se tak stane hezký stadion ve Věžnici. Podle slov Ivo Macha klub hledá možnost, jak „přes pole“ dopravovat nejen hráče, ale i fanoušky. Protože i kopaná tvoří pospolitost obce.
Aktuální fotbalový ročník 2024/25 SK Přibyslav zakončí v sobotu 14. června v Ledči nad Sázavou s neobvykle včasným výkopem - již v 10 hodin.
Právě s rezervou Ledče Sativa Keřkov v sobotu 7. června na vlastní půdě prohrála 3:4 (3:2). O góly bramborářů se podělili Tomáš Krečman (z penalty), Jakub Kunstar a Petr Pavlík. Poslední utkání Sativa hraje doma v sobotu 14. června od 15 hodin proti Dlouhé Vsi.
Ivo Havlík
Foto autora
