Muzeum Vysočiny a Moravský zemský archiv v Brně, státní okresní archiv v Havlíčkově Brodě každý rok vydávají historický sborník pod názvem Havlíčkobrodsko. Tradiční publikace za rok 2024 s pořadovým číslem 38 má hlavní téma: 600. výročí skonu Jana Žižky u Přibyslavi.
Editoři soustředili příspěvky dějepisců, které vloni zazněly na vědecko-historické konferenci v Havlíčkově Brodě. V prvé řadě sborník obsahuje přednášku prof. Petra Čorneje Husitsví, Žižka a spor o smysl českých dějin. Dále otiskuje přednášky Mohyla u Sudoměře, symbol odkazu Jana Žižky ve 20. století (Libor Staněk a Radim Košner), Husitství a Jan Žižka v perspektivě křesťanských církví a církevních historiků (patriarcha Církve čs. husitské Tomáš Butta), Každý chce svého Žižku, ohlasy husitství v historiografiích východního bloku (profesor, zástupce ředitele Historického ústavu Polské akademie věd Maciej Górny), Žižkovy slavnosti (Radim Košner).
Samotné Přibyslavi byla nejblíže přednáška ředitele Státního okresního archivu v Havlíčkově Brodě Miroslava Kružíka, která zazněla pod názvem „Na paměť nepřemožitelného hrdiny a mstitele křivdy kostnické.“ Autor dokládá, že město Přibyslav se přípravami na 500. výročí Žižkova úmrtí začalo zabývat s více než dvouletým předstihem, již 21. ledna 1922, ustavující schůze výboru se konala v neděli 24. září 1922, za radnici se jí zúčastnili starosta Karel Pokorný, městský tajemník Jan Půža a jeho bratr - lékař a znalec místní historie MUDr. František Půža. Samospráva si uvědomovala nezbytnost opravy Žižkovy mohyly, která byla již 50 let stará, k dílu se zprvu nabízel stát, ale potřebnou renovaci nakonec nechal na Přibyslavi.
Miroslav Kružík popisuje průběh několika dílčích oslav (např. v režii přibyslavských hasičů, ochotníků, agrární strany, pěveckých spolků, sokolské župy). Hlavní oslava proběhla 11. října 1924. Mohutný průvod, který vyšel z náměstí, u mohyly přivítal starosta Žižkova Pole Jan Strašil, hlavním řečníkem byl meziválečný československý ministerský předseda a ministr obrany František Udržal, který na závěr svého „jímavého projevu“ poblíž mohly zasadil lípu svornosti, do jejichž kořenů byly v žulové schránce uloženy pamětní listiny. Po návratu všech do Přibyslavi následoval přátelský oběd v hotelu Klusáček, odpoledne na letním cvičišti koncertovala hudba 21. pěšího pluku z Čáslavi a večer přibyslavští ochotníci sehráli Kolárovu hru Žižkova smrt.
Význam oslavy pro Přibyslav
„Rok 1924 byl pro Přibyslav mimořádně významný. Jméno tohoto relativně malého města na Českomoravské vysočině se hojně objevovalo v celostním tisku, navštívily jej významné osobnosti tehdejšího veřejného života, i velké množství ‚obyčejných‘ lidí z okolí i ze vzdálených koutů republiky.
Organizace celého podniku vyžadovala tvrdou práci místních obyvatel a kladla velké nároky na koordinaci jednotlivých činností. Městská samospráva si dobře uvědomovala důležitost Žižkova výročí v celostátním měřítku, s přípravami začala v dostatečně předstihu, věnovala jim potřebný čas i energii a rozhodujícím způsobem se zasadila o jejich zdařilý průběh,“ píše Miroslav Kružík.
Jeho stať je v citovaném sborníku ilustrována zřejmě vůbec nejstarší dochovanou fotografií Žižkovy mohly, snímek je z roku 1893(!), záběry z oslav a pozvánkami na ně.
K hodnotícímu závěru Miroslava Kružíka můžeme dodat: když za dalších 100 let, v roce 2124 u příležitosti 700. výročí Žižkovy smrti, příští historik jistě obdobně vysoko zhodnotí velmi zdařilou organizaci 600. jubilea, o níž se zasloužila současná samospráva města.
Sborník lze zakoupit v Muzeu Vysočiny v Havlíčkově Brodě.
Ivo Havlík
(Repro obálky sborníku s podobiznou Jana Žižky od Antonína Waldhausera, malíře, který v roce 1913 zemřel v Německém Brodě, autora)
