Lávka přes Sázavu pod jezem na 184,4 km (měřeno správně od ústí řeky v Davli do Vltavy, nikoli od pramene), vzala za své.
Tzv. ránu z milosti ji zasadil řidič autojeřábu, který zchátralou konstrukci strhl z obavy před jejím zřícením do toku řeky a možnými, až tragickými následky.
Lávka v dávné minulosti bez stavebního povolení překlenula poříčský a přibyslavský břeh Sázavy. Povodí Vltavy nad její neoprávněnou existencí obrazně řečeno zavíralo oči.
Názory na červencovou demolici jsou protichůdné, jedním lávka chybí, druzí uznávají, že byla v havarijním stavu. Za pravdu je třeba dát těm druhým. Jisté je, že přecházet po ní bylo riskantní a případné neštěstí by dopadlo na pověst našeho města, navzdory tomu, že vratká lávka mu nepatřila, pokud patřila vůbec někomu.
Betonová lávka, která stojí přibližně 300 m výše proti proudu Sázavy, na svém místě zůstává.
Text a foto: Ivo Havlik